Jaká je historie zpracovávání bavlny?

Až do konce 18. století neexistovaly o pěstování ani o spotřebě bavlny žádné souhrnné informace. Odvozuje se, že spotřeba ručně spřádané bavlny nepřesáhla několik tisíc tun ročně. K jejímu rozmachu došlo až po zavedení strojní výroby. Celosvětová spotřeba se díky tomu zvýšila o stonásobek. Jak se zpracování bavlny proměňovalo v historii?

Nahlédněte do minulosti

Bavlna se pěstovala nejen ve zmiňované Africe, Číně nebo Egyptu. Bavlník našli i první objevitelé Ameriky, a to v Mexiku, kde byl poměrně rozvinutý rukodělný bavlnářský průmysl. V Evropě byla tato tkanina poměrně drahá, a to i přes to, že cena surového materiálu byla výrazně nižší než u lnu, vlny či hedvábí. Důvodem bylo zpracování, které bylo náročné na velký objem ruční práce. Aby se bavlnářství začalo více rozvíjet, bylo potřeba snížit náklady na jeho zpracování.

V některých zemích se proto pro zpracování bavlny využívala práce otroků. V největší míře se na zpracování podíleli američtí otroci v 18. a 19. století. Během 19. století bavlna získala na oblibě a masová práce otroků přestala být efektivní. Revoluci do zpracování bavlny vnesl až americký vynálezce Eli Whitney, který představil odzrňovací stroj. K dalšímu urychlení výrazně přispěla velká průmyslová revoluce.

Moderní zpracování bavlny

Bavlna se kvůli postupnému dozrávání sklízí ve 2 až 4 etapách. Ke sklizni je zralá ve chvíli, kdy tobolky bavlníku pod tíhou bavlněných vláken puknou. Bavlněná vlákna se dříve sbírala ručně, díky vynálezu mechanického česače se však od ní upustilo.

Na poli

Mechanický česač je v podstatě odzrňovací stroj, který disponuje několika kovovými hřebeny, jež dokážou oddělit vlákna od nečistot a zbytků semen. Takto očištěná bavlna se balila do balíků o hmotnosti 250 kg a odesílala se do přádelny.

V přádelně

V přádelně se bavlna přetvářela na nitě. V největší míře se zde nacházely spřádací stroje, ale také zařízení přípravné a navíjecí. Součástí přádelny mohlo být i skladiště. Typický prvkem přádelních budov byla velká okna a litinové sloupy, které zároveň plnily protipožární opatření. Stroje byly poháněny buď vodními koly, nebo párou. Toto pracoviště bylo plné stresu, hluku, tepla a prachu.

Přádelna: čištění a formování

Balíky bavlny, které do přádelny připutovaly z polí, se zde otevíraly, čistily a formovaly. Pro tyto činnosti se využívaly rozvolňovací stroje, čechradla a potěrací stroje. Odpad v podobě chomáčů vlny a kousíčků vláken se zpracovával v odpadovém čechradle a znovu se použil pro výrobu.

Mykací stroj

Potěrací stroj vytvořil bavlněné rouno, které se vkládalo mezi dva mykací kotouče s lištami a malými hustě nasázenými hroty. Vlákna se tímto způsobem čistila a natahovala. Výsledným produktem byla tenká pavučinka, která se následně přetvářela v prameny.

Protahovací/posukovací stroj

Prameny se na posukovacím stroji formovaly do rovnoměrné tloušťky a dále se zpracovávaly. První fází bylo vytvoření přásti, která se navíjela na cívku. Ve druhé fázi se přást předpřádala na dalším stroji, díky kterému vznikl jemný produkt vhodný pro konečné spřádání. Tím vznikla příze o požadované tloušťce.

Konečná stanice: tkalcovna

Příze neboli nitě se dále používají v tkalcovnách, ve kterých se natahují na tkalcovské stavy a vyrábějí se z nich látky.

V současnosti je zpracování bavlny natolik rychlé, že stroje dokážou za 30 dní vyprodukovat tolik příze a nití, že by se s nimi dala zeměkoule obtočit 2 300krát. Díky celému procesu zpracování je bavlna odolnou látkou, která je na dotek příjemná, hřejivá a odolá i vysokým teplotám praní.